Během schnutí obkladu v koupelně jsem obložil i wc. Pak se vše vyspárovalo a už se dalo i vykoupat.

Pak přišla na řadu podlaha v obýváku a chodbě. V celém domě máme plovoučku kvůli údržbě po psovi.

Kuchyň jsme měli objednanou z Aska a čekali jsme na ni 8 týdnů. Po dovezení domů jsem se vrhl na montáž. Velice se hodily moje zkušenosti z krátkodobé práce ve stolárně, kde jsem se naučil nábytek vyrábět i montovat. Vše běželo, jak na drátkách. Za dvě odpoledne jsem měl hotovo.

Namontovala se trouba, indukce, usadila lednice a bylo hotovo. Při objednání kuchyně jsme odřekli pojezdy s dotlumením, že si je namontuju sám. Kuchyň by se tím navýšila o dvacet tisíc.

Pojezdy jsem si koupil v železářství a dokoupil i panty na skříňky hydraulické. Celkem to stálo 1800 kč a to je oproti dvaceti tisícům rozdíl.

Na řadu přišlo i topení. Máme kanadská krbová kamna se sekundárním spalováním a nerezový komín Ciko. Jako dodatkové topení máme infra panely na stěně na dálkové ovládání kvůli komfortu, aby člověk nemusel pořád vstávat k termostatu.

Palubky na fasádu máme od Seca Borohrádek. Je to profil diagonál v C kvalitě. Měl jsem obavy, aby to nebylo moc popraskané nebo nějak jinak poškozené, když je to v C kvalitě. Byl jsem mile překvapen. Většina palubek byla bez kazu. Palubky jsou přišroubovány nerez šrouby tak, aby nebyly vidět. Z palubek jsou udělány i obklady oken z venku i zevnitř. Vypadá to velice pěkně a každé auto, co jede kolem, tak přibrzdí nebo zastaví a prohlíží si náš domeček.

Na řadu přišlo i obložení přesahu střechy z palubek softline a natřené hnědou lazurou.

Ještě zbývá dodělat hromosvod a obě terasy. Materiál je připravený tak snad počasí vydrží co nejdýl. Stavět se dá i v zimě, ale není to žádná slast mrznout při řezání dřeva.

Po zateplení podlahy jsme se vrhli na nalepení dilatační pásky kolem obvodu jednotlivých místností. Zvolili jsme dilatační pásku se samolepícím pruhem (i když jsou dražší než obyčejné, měli jsme ji skoro zadarmo). První chyba byla, že jsme očekávali, že lepící část bude opravdu držet na omítce. Omyl :-) Pořídili jsme tedy sponkovačku a veškeré spoje jsme i přikotvili. Dilatace byla použita v tl.: 8mm. V místech, kde místnost překročila délku 7m, jsme tyto pásky zdvojili, kvůli roztažnosti anhydritu. Následně jsme roztahali reflexní fólii s vyznačenou sítí 5x5cm. Fólii jsme přelepili standartní HAVANA páskou, která se používá pro balení balíků (levná/efektivní). Tímto postupem jsme vytvořili v každé místnosti vanu, která se posléze vylila anhydritem.

Další na řadu přišlo natahání potrubí. Součástí naší projektové dokumentace byl i návrh rozteče potrubí, délka a způsob, jakým se má provádět namotání potrubí. Jelikož stavíme pasivní dům, tak většina rozteče potrubí začínala až na 250mm a průměr potrubí manžel navrhl 16mm. Pro vinutí jsme zvolili třívrstvý plastohliník AL-PEx s kyslíkovou bariérou. Namotávání jsme vždy začínali od rozdělovače a sběrače (dále jen R+S), kde jsme nechali trčet 1m fous, pro následné napojení na R+S. Pro zjednodušení montáže jsme si pořídili taker. Je to taková malá hračka, do které se naládují spony pro uchycení potrubí a se kterou člověk nemusí lézt po zemi, když potřebuje přichytit podlahovku. Super věcička, která urychlí práci.

Nyní k postupu montáže. Manžel rovnal a ohýbal potrubí do požadovaných úhlů a roztečí dle výkresové dokumentace a já za ním chodila a takrovala a takrovala. Rozteč spon byla cca. 30- 50cm u otáček a u 90° úhlů jsme dávala spony po 15cm.

Přívodní a odvodní potrubí do pracovny, ložnice, pokoje 1, pokoje 2, koupelny se táhlo hlavní chodbou. Aby nám chodba nefungovala jako sauna (potrubí bylo v rozteči asi 10cm na šířku chodby 1200mm) jsme v prostoru chodby provedli osazení izolace tubexem tl.: 9mm přívodního a zpětného potrubí. Po obvodu HS portálů jsme snížili rozteče na 10cm.

Většinu příprav a rozvodů v ploše 160 m² jsme stihli udělat za čtyři podvečery (suma sumárum max 16 hodin). Další týden dorazila firma na vylití anhydritu. Za dopoledne měli hotovo a my pár dní odvlhčovali.

Je polovina listopadu a topení jsme už asi třikrát na pár hodin zapnuli a funguje :-).

Práci zdar a příště nás čeká rozsáhlejší článek týkající se fasády :-).

Ale zpět k oknům. Ty jsme vybírali hodně dlouho. Posílali jsem asi 20 meilů, až nám nakonec vyšla jedna firma a to PKS ze Žďáru nad Sázavou. Zvítězila taktika poměru cena x kvalita a nakonec ještě to jsou česká okna.

Když jsme začínali jednat vše šlo, jak po másle. Pán manažer byl skvělý, na vše mi odpověděl, sešel se s náma. Pak jsme ještě osobně zajeli do Žďáru se na vše podívat, což doporučuji. Vybrali jsme barvu - anthracit grau, vzor vchodových dveří, prohlédli jsme si "šoupačky", které jsme chtěli místo jednech francouzských dveří. Tam taktéž paní byla velmi přijemná, poradila s barvou nebo typem. Akorát jediné co bylo mínus, že tato návštěva a všechny poznámky, které si do naší smlouvy paní psala, se dál nikomu nedostali. Tudíž jsme museli informace znova všem říkat. Ale zaměření proběhlo též v pořádku, vše se správně naměřilo. Pánové nám spočítali i přesnou výšku, kterou máme přizdít u vchodových a francouzských dveří. A samotná montáž, která proběhla 19. 11. 2015, byla raz dva hotová.

Ale stala se nám jedna kuriózní chyba ve výrobě. U vchodových dveří jsme si vymysleli, že chceme madlo. Ovšem ve výrobě asi někdo málo přemýšlel a do rámu z venku nám vyvrtali, jak díry na madlo, tak i na kliku a naopak zevnitř, kde měla být klika, tak tam žádnou díru nepředvrtali. Takže ještě čekáme, na výměnu rámu. :-)

Ale zatím jsme jinak se vším spokojeni, uvidíme až si okna sednou, ale zdá se, že vše bude v pořádku. Ještě teda sloupávání ochraných fólii byla pěkná fuška, lepí to opravdu poctivě všude po okně, že nám to zabralo celé odpoledne je sundat. :-D

Zakládali jsme v přízemí někdy na začátku října. Čím delší zeď, tím to šlo rychleji. Ovšem když jsme jednou přijeli a plný barák byl vody, jelikož jsme ještě neměli střechu, tak to taková sranda nebyla. "Nacucané" cihly vodou se docela špatně řežou a na sebe lepí, tudíž jsme toho moc neudělali ten den. Též všem doporučuji co nejvíce dávat spojovací sponky. Než jsme položili překlady a přezdili, tak se delší zdi pěkně "vlnily", hold je to malá plocha ta desítková přička. Zkouška vytrvalosti řezání proběhla poprvé, když jsme zdili "špajz" a kout na lednici s troubou. To bylo samé dořezávání. V podkroví to šlo o něco lépe, tam máme možná méně přiček, ale zase to sešikmení, nám taky chvilku dalo.

Schodiště byla pro nás sranda. Jak jsem psala u stropu, původně jsme chtěli Goldbeck. Říkali jsme si, že to bude nejlepší, nejlevnější a nejrychlejší cesta. Ale teď už vím, že jsme se spletli a že jsme vděční Goldbecku, že toho měl v létě moc :-D.

Nakonec jsme se na schodech domluvili s chlapíkem co nám dělal krov (24. 10. 2015). Věděli jsme, že toho má také moc, střech je na podzim možná nejvíce. No, ale dělali jsme si srandu, že by bylo dobré kdyby je stihl do 17. listopadu, kdy nám měli přivést okna. Netvářil se moc nadšeně, ale už 6. 11. večer, mi přišla sms, že dřevo je na místě. V sobotu ráno nastoupili, za den měli hotovo, v pondělí ráno vybetonovali a v úterý už jsme se krásně procházeli po našich schodech. Prostě paráda! Konec tahání věcí nahoru a dolů, konečně můžeme chodit, jako lidi :-D.

Vylepšení domácnosti je tak možné začít hned zkraje roku výběrem dveří, které v SAPELI dělají vždy na míru. Nežli vám nové dveře dorazí, můžete mít dokončenou i drobnou rekonstrukci. Hlavní je nezaspat, novoroční sleva trvá pouze do konce února.

„Každý rok přicházíme na trh s inovacemi, které odpovídají světovým trendům v bytovém designu. Start do roku 2016 jsme se rozhodli zákazníkům zpříjemnit i inovacemi v cenách, a to rovnou 12% slevou na téměř celý sortiment včetně všech doplňkových příplatků,“ vysvětluje zástupce společnosti Dušan Vrtal a dodává: „Ti, kteří se pustí do rekonstrukce celé domácnosti, tak mohou ušetřit až několik tisícikorun“. V nabídce SAPELI lze nalézt 20 modelových řad, stovky přírodních i umělých povrchů, se kterými lze vytvořit více než 10.000 kombinací.

Dveře vybírejte s citem

Výběr dveří představuje dlouhodobou investici a z tohoto důvodu je k tomu třeba přistupovat s maximální pozorností. Stejně důležité jsou přitom jak praktické, tak i estetické vlastnosti. V SAPELI naleznete široké portfolio dveří, které se hodí do každého interiéru a místnosti. Navíc své nové dveře můžete „vyzbrojit“ speciálními vlastnostmi, díky nimž si zvýšíte jak užitnou hodnotu dveří, tak komfort vašeho bydlení. Na mysli máme např. odolnost proti vodě a vlhkosti, tepelnou či zvukovou izolaci nebo protipožární a protikouřovou ochranu. Při rozhodování o koupi je samozřejmě důležitý materiál, ze kterého jsou dveře vyrobeny. Ten by měl odpovídat především nárokům na provoz dané domácnosti. 

Model: HARMONIE 83, povrch: Sapdecor švestka, zdroj: SAPELI

Osvědčený výběr pro majitele domácích mazlíčků představuje CPL či HPL laminát, který odolá i nejnáročnějším podmínkám. Moderním a trendy řešením jsou pak rovněž velmi odolné dýhované dveře, které maximálním způsobem splňují estetickou i praktickou funkci. 

Při výběru dveří je také dobré promyslet jejich způsob otevírání a zvolit vhodné zárubně a kování, které musejí jít s dveřmi doslova ruku v ruce. V případě, že vše svěříte SAPELI, oplatí vám vaši důvěru 5letou zárukou. Podmínky pro nárok na 5letou záruku jsou jednoduché - koupit celý komplet (dveře, zárubeň, kování) u SAPELI, využít odbornou montáž a následně si sjednat do 24 měsíců jednu servisní prohlídku.

Více se o aktuální nabídce můžete dozvědět na internetových stránkách http://akce.sapeli.cz/novorocni-sleva/?utm_source=svepomoci&utm_medium=PR&utm_campaign=novorocnisleva nebo u každého prodejce značky SAPELI v síti SAPELI CENTER a SAPELI POINTŮ.

Soutěž

Pro ty z vás, kdo jste už v minulosti využili do svých interiérů dveře SAPELI, je tu nyní navíc skvělá příležitost. Za tři podařené realizace, SAPELI rozdá 50 000,- Kč. Stačí poslat foto vaší domácnosti s dveřmi SAPELI a být jedním ze tří šťastných výherců. Více na http://www.sapeli.cz/cs/o-spolecnosti/novinky/soutez-o-nejlepsi-rekonstrukci-s-dvermi-sapeli-ahDGYKpIF5.html

Soutěž končí 31.1.2016

Přináší totiž novoroční akci se slevou 12 % a široká nabídka přírodních i umělých materiálů dostupných ve všech možných odstínech umocňuje výběr z 20 modelových řad. Navíc dostanete na dveře SAPELI  5letou záruku.

Společnost SAPELI je na českém trhu již více než dvacet let a během té doby dodala do českých domácností více než 3 miliony dveří.

„Každý rok přicházíme na trh s top novinkami, které odpovídají světovým trendům v bytovém designu. Dlouhodobě se snažíme naslouchat svým zákazníkům, proto jsme pro ně na nový rok přichystali speciální akci, která jim usnadní každou změnu domácího interiéru,“ vysvětluje zástupce společnosti Dušan Vrtal. 

V nabídce SAPELI naleznete 20 modelových řad a stovky přírodních i umělých povrchů, se kterými vytvoříte více než 10.000 kombinací. Výběr tak máte opravdu široký.

Model: MERA 44 dvoukřídlé, povrch: CPL jasan bílý struktur, zdroj:SAPELI

Sleva se vztahuje na celý sortiment výrobků SAPELI, včetně jejich provedení za příplatek a doplňky. Výjimkou jsou výrobky kategorie Praktik. Podmínkou uplatnění slevy je zakoupení kompletu dveří a zárubní v termínu od 4. 1. do 29. 2. 2016. Akce se nevztahuje na cenu montáže.

Více o novoroční slevě se lze dozvědět na stránkách http://akce.sapeli.cz/novorocni-sleva/?utm_source=svepomoci&utm_medium=PR&utm_campaign=novorocnisleva. 

Záruka na 5 let

Pokud si u vašeho prodejce dveří SAPELI objednáte komplet dveří, zárubní a odpovídajícího příslušenství, získáváte při splnění podmínek záruku na 5 let. Nejpozději do konce standardní 2leté záruční lhůty je nutné si sjednat servisní prohlídku u odborného servisu, který provede kontrolu a údržbu vašich dveří a vy tak získáte 3 roky záruky navíc.  

O záruce a s nimi spojenými výhodami se dočtete zde: http://www.sapeli.cz/cs/rady-a-informace/zaruka-5-let.

Jeden z předních výrobců plastových oken v ČR

Kvalitou plastových oken, ať už se jedná o samotné produkty, nebo montáž plastových oken, se společnost Stavona, spol. s r.o. řadí mezi přední výrobce na našem trhu. Tomuto postavení předcházelo více než 25 let zkušeností, díky kterým se v současné době může firma pyšnit ročním obratem 150 milionů korun. Okna Stavona jsou vyrobena certifikovanými systémy řízení jakosti dle ČSN EN ISO 9001 a ČSN EN ISO 14001 a nesou značku Garance a kvality.

Plastová okna jsou oblíbena jak koncovými uživateli, tak i stavebními firmami, kterým pro svou dlouhou životnost, odolnost, bezproblémový servis a špičkové parametry ušetří čas i peníze. 

Výroba plastových oken Stavona podléhá přísným podmínkám

Technologie výroby plastových oken Stavona patří k absolutní špičce. O výrobu se starají moderní stroje, jako je např. unikátní šestihlavá svářečka, která dokáže vyhodnotit správnost vložených profilů a případný omyl odhalit okamžitě. Automatizace výrobního procesu tak nedovoluje dělat chyby a je také maximálně hospodárná. Zbytky z optimalizovaného nářezu profilů jsou totiž počítačem evidovány a při nejbližší příležitosti plně využity pro co nejmenší množství odpadu.

Počítačem řízený proces výroby zabezpečí okna s přesností na +-0,5mm!

Kvalitní plastová okna vyžadují i odbornou montáž

I plastová okna prvotřídní jakosti nebudou dokonale plnit svou funkci, pokud nebudou odborně nainstalována. Stavona, spol. s r.o. je nejen výrobcem kvalitních plastových oken s profily třídy A o tloušťce 3 mm, ale disponuje také profesionálními techniky pro přesnou a kvalitní montáž u zákazníka. Spolehlivý a rychlý servis zajišťuje tzv. rodný list výrobku, štítek, který se nachází v rámu plastového okna. Jde o identifikaci konkrétního kusu pro jeho následný bezproblémový servis nebo objednání příslušenství (sítě, žaluzie atd.) bez nutnosti opětovného zaměření okna technikem.

Plastová okna vynikající přesností výroby na +-0,5 mm

Přesné okno + profi montáž = minimální údržba 

Každé okno je vystaveno mechanickému zatížení, ať už vlastním používáním nebo působením povětrnostních vlivů (vítr, déšť apod.). Je-li konstrukce okna podceněna nebo jeho montáž nepřesná a nekvalitní, může časem dojít k trvalé změně tvaru okna, a tím i ztrátě těsnosti a funkčnosti. Ruku v ruce s těmito změnami jdou další náklady na opakované seřizování plastového okna, zbytečný únik tepla, případně i výměna plastového okna za nové nebo zásah do konstrukce stavby. 

Plastová okna Stavona s profily třídy A tloušťky 3 mm

Je jasné, že investice do kvalitních oken Stavona se skutečně vyplatí, neboť výše zmiňovaná přesnost výroby a odborná montáž vám může ve výsledku uspořit nemalé peníze. 

Stavební hloubka

Je tloušťka okenního rámu udávaná v mm, která má zásadní vliv na tepelně izolační vlastnosti profilu. Standardně lze říci, že čím větší stavební hloubka tím lepší tepelná izolace. U plastových oken je v závislosti na stavební hloubce profil rozdělen na nejčastěji pět nebo více komor, které mohou být případně vyplněny tepelnou izolací. Izolační komory jsou také u hliníkových oken. V současné době je trend pořizovat si okna s větší stavební hloubkou.

Izolační komory v profilu

Plastový a hliníkový profil je rozdělen přepážkami na izolační komory, které vytvářejí oddělené vzduchové dutiny, které zajišťují lepší tepelně izolační vlastnosti. V současné době již neplatí, že lepší profil má více komor – počet komor musí odpovídat stavební hloubce profilu. Někdy jsou komory vyplněny ještě tepelně izolační výplní. U plastových oken je v největší komoře zpravidla umístěna kovová výztuha, která zodpovídá za tvarovou a konstrukční stabilitu oken.

Kovová výztuha

Plastová okna a dveře by měly být v závislosti na rozměrech opatřeny pozinkovanou ocelovou nebo hliníkovou výztuhou odpovídajícího tvaru. Nejčastěji je umístěna v největší zpravidla prostřední komoře. Výztuha zajišťuje pevnost a tvarovou stabilitu plastových oken. Plast totiž není nosným materiálem, při používání a také při zahřívání od slunečního záření může měnit tvar. Do výztuhy jsou také pevně montovány součásti kování, tím je zajištěna např. pevnost pantů proti vytržení. Kvalitní výztuha je kromě oken větších rozměrů nezbytná u barevných profilů, kde dochází k většímu zahřívání vlivem slunce a také u vchodových dveří, které jsou vystaveny velkému mechanickému namáhání.

Izolační zasklení

Tvoří je nejčastěji dvě nebo tři skleněné tabule spojené meziskelním rámečkem, prostor je standardně vyplněn argonem. Tloušťka skleněné tabule by měla v základu být 4 mm s ohledem na velikost okna je pak bezpečnost zajištěna použitím silnějších tabulí, toto by měl dodavatel automaticky zajistit. V současné době je standardem některý z více typů tzv. teplých meziskelních rámečků, který zlepšuje tepelnou izolaci a výrazně omezuje tvorbu kondenzátu v dolní části skel. Lepší izolaci také zajišťuje tenká vrstva (y) oxidů na povrchu skel, která „vrací“ teplo do místnosti. Tato vrstva způsobuje lehké zabarvení zasklení. Tepelně izolační vlastnosti zasklení charakterizuje prostup tepla zasklením U_g (W/m²K).

Světelná propustnost

Je důležitým faktorem (Lt), který charakterizuje izolační zasklení. Udává v procentech, kolik světla projde do interiéru. Čím vyšší je světelná propustnost, tím více je interiér slunečním světlem prosvětlen. Při výběru zejména izolačního zasklení je třeba brát ohled také na světelnou propustnost. Trojskla s nízkou světelnou propustností budou sice dobře tepelně izolovat, ale v interiéru bude nutné více svítit.

Dlouho jsme řešili typ francouzských oken, které máme rovnou 4.

Plánujeme do budoucna velkou terasu s bazénem a chtěli jsme, aby z dětských pokojů byl na terasu přístup. My budeme muset chodit přes obývák :-).

Takže jaké tedy? Klasické balkónovky? Nebo snad výklopně-posuvný systém, tzv. "šoupačky“? A co rovnou zdvižně-posuvné HS-portály?

Jak už to tak ve stavebnictví bývá, vše má své klady a zápory. Pro balkónovky hovoří možnost mít otevřená obě křídla a samozřejmě příznivá cena. Ale už to trochu vyšlo z módy a kdo se má pořád bát průvanu?

Inu zkusil jsem poptat HS portály. Přišla nabídka na cca 600 tis. (hliník). Určitě by se to nechalo upravit nějakou slevou, přesto mi rychle došlo, že smyslem HS-portálu je vytvořit dominantu v obýváku a ne tím vybavit všechny pokoje bungalovu.

Proto nám vylučovací metodou zbyly šoupačky, u kterých jsme si připlatili za kvalitnější kování, protože jsme se báli otevírání (u kamaráda šly poněkud ztuha). Nevím, jaký podíl na konečném ovládání má samotné kování a jaký seřízení či montáž, ale zatím jsme spokojení.

Okna otevírám bez nejmenšího problému jednou rukou, otočení klikou přes jakýsi pákový mechanismus vysune okno do kolejnice, ve které se s ním pohybuje velice lehce. Při zavírání okno spodní částí automaticky skočí zpátky do rámu a opět stačí otočit klikou a tím zabouchnout horní část. Jedinou nevýhodou je rám, který člověk bude muset překračovat. Na druhou stranu alespoň nepůjde do domu z terasy nepořádek a potěší i podstatně lepší izolační vlastnosti (co jsem zjišťoval, tak skrz HS-portály dost táhne). HS-portál také neumožňuje okno vyklopit do ventilační polohy, což nám vadí, protože také rádi větráme (beze strachu, že do domu vnikne havěť nebo na zahradu bez našeho vědomí uteče pes nebo dítě), ano plánujeme bázen :-)).

Nakonec jsme tedy vybrali profil Inoutic Eforte hloubky 84 mm – 6 komor – 3 těsnění – oboustranný dekor. Je to v podstatě asi to nejlepší, co firma v současnosti v plastu nabízí, tak snad neprotopíme kalhoty.

Výšku vchodových dveří jsme neřešili a nechali je udělat do výšky oken. Původně jsem se bál ceny za atyp, takže jsem v první poptávce žádal o standardní výšku s tím, že výšku stavebního otvoru přizpůsobím, ale v druhé nabídce byla výška dveří až k překladu a cena byla v podstatě totožná, tak jsem to nechal, protože opticky i lépe vypadá, když dveře drží s okny jednu linii.

Podezdívku pod vchodové dveře a francouzská okna jsem dělal z Ytongu šíře 10 cm.

Původně jsme měli v plánu ještě trochu stavební otvory zmenšit, nakonec jsme to ale neudělali, protože světla není nikdy dost. Resp. jsem byl okolnostmi pouze donucen přizdít okna v čelní linii domu, kde bude kuchyně a za původního stavu by se pod okno nevešla linka. I takto je to na hraně a kuchyňská linka bude protažená až k oknu, kde bude vlastně tvořit parapet. Je to daň za relativně dobře zateplenou podlahu.

V obýváku máme z jiho-východu jedno velké fixní okno, které jsme nakonec také nezmenšovali, protože jsme se báli nedostatku světla. V obýváku jsou ještě 2 francouzská okna (JZ orientace), nicméně vedou na zastřešenou terasu tzn. od okna se jedná o přesah střechy cca 3 m. Takže nás všichni strašili, že bude v obýváku tma. Teď už můžu říct, že naprosto zbytečně.

Slunce je v topné sezóně tak nízko, že světlo dopadá v téměř celé šíři obýváku, který je krásně prosvětlený a je (bude :-)) v něm teplo. Přímé světlo dosáhne v podstatě všude s výjimkou televizní stěny, takže lépe to snad ani dopadnout nemohlo.

Přesah střechy s výjimkou terasy máme 1 m a i ten považuji za ideální. Na jaře a na podzim jde do domu příjemné světlo a teplo (viz. některé fotky ze slunného dne) a v létě budou okna dostatečně zastíněná. A jako bonus kolem domu projdete suchou nohou.

Jak již píšu v jiném článku, vybrat dodavatele nebylo vůbec jednoduché. Je málo výrobců, kteří se zabývají peletováním slámy a ještě míň, kteří vám to ukážou a nechají Vás to vyzkoušet. Výběr dodavatele se ustálil na jednom. Cena byla příznivá a rovnou nám řekl, že peletovací stroj je původem z Číny. On je repasuje a mění uvnitř díly jako rolny, hřídel, matrici a ložiska, které by se rychle opotřebovaly a nevydržely. Takže to bylo seriózní jednání. On sám peletoval doma piliny na celou topnou sezónu a velice si stroj chválil. 

Možná trochu teorie pro neznalé: slámu, případně seno je potřeba nejprve nadrtit na požadovanou frakci a tu potom můžeme peletovat. Materiál se sype shora na matrici, po které se točí rolny. Ty mačkají materiál při ohromném tlaku a teplotě a protlačují ho přes matrici. Tím se materiál spojí a tvoří ,,nekonečný" váleček, který se ale po prolezení ulomí a je z něj peleta o různé délce. Nepřidává se žádné lepidlo nebo nějaké chemické pojivo, jak se někteří domnívají. Toto pojivo dělá přírodní látka Lignin, která je u biomasy max.25%, ale u dřeva až 35%. Proto se dřevo peletuje mnohem lépe. Lignin začíná jako pojivo fungovat až při zahřátí kolem 100°C. Při takové teplotě se odpařuje voda a vlhkost, která se v materiálu nachází.

To je spousta faktorů, které ovlivňují celkový výkon stroje. Dodavatel nám garantoval výkon kolem 200 kg pelet za hodinu. Zpočátku nám to vůbec nešlo. Sláma je hodně suchá a rolny ji rozdrtili na prach, z toho už pelety nejdou, takže je třeba ji ideálně vlhčit. To jsme časem vylepšili, ale studenou slámu taky peletovat nejde, právě kvůli teplotě a funkci ligninu.

Nejdříve je potřeba tak 15 minut peletovat než se stroj zahřeje. To je docela problém, když si uděláte na 2 hodiny čas a z toho 15 minut čekáte a peletujete ,,zbytečně", protože se rozpadají. Potom jsem dělal tak tvrdé a lesklé peletky, že to stroj nevydržel a spálil jsem motor.

To mi uznal dodavatel v reklamaci. Byla vadná tepelná ochrana. Jenže pak mi začali odcházet ložiska (a to jsem používal mazivo na vysoké teploty). Ve stroji je jedna hřídel a na ní jsou 4 ložiska. Ty jsem za sezónu 2x měnil a 2x mi tato hřídel praskla, a to má průměr tak 4 cm. Takže jsem více opravoval než vyráběl. No a výkonem jsme se vypracovali na max. 80 kg/hod.

Konzultoval jsem to, různě cestoval a zjišťoval, měnil frakce slámy, zkoušel seno, řepkovou slámu, míchat všechno možné se vším, ale na víc jsem to nevytáhl.

A důležitá data. Řezačka slámy RS 750 má motor 15 kW. Kulatý balík slámy má cca 300 kg a drtím ho skoro hodinu. Peletovačka má motor 7,5 kW a vyrobím 80 kg/h. Cena peletovačky je kolem 50 000 Kč a drtiče asi 70 000 Kč. Kdo chce, tak si může spočítat návratnost, ale vzhledem k poruchám a tím dalším nákladům se tato investice nevrátí. 

Součástí dodávky byl i podavač se zásobníkem, třídič a odsavač k ochlazování pelet. Toto příslušenství považuji s odstupem času při tomto výkonu za zbytečné a nevyužité. 

Doufám, že zde bude navazovat mnoho reakcí a Vašich zkušeností. Kdo mi to nevěří a chce si to sám vyzkoušet, ať mě kontaktuje :-)

Mějte krásný den a ať se dílo daří.

Chtěli jsme plastové okna a dveře – žádný hliník ani dřevohliník, co dávají sousedi, mě nelákal – jak kvůli ceně tak kvůli materiálu.

Po asi 2 – 3 týdnech jsem svůj výběr zúžil na místní výrobce z Vysočiny PKS, Dafe Plast a Vekra.

Všechny nabídky byly kolem 225 000 Kč po nějaké obří slevě 50 % apod. Ještě ale nebyly úplně zimní slevy.

PKS jsem nechtěl – máme je nyní v panelákovém bytě – nejsme s nimi moc spokojení a chtěli jsme změnu.

Vekra – tam se nedalo moc jednat o ceně – tak jsem je také vyškrtnul.

Zůstal mi tedy místní výrobce Dafe plast, který vyrábí z profilu Rehau Geneo – nabídka byla také za 225 000 Kč.

Zjistil jsem ale, že z tohoto profilu vyrábí i SULKO okna. Byl jsem tedy v jejich vzorkovně v Brně a moc se mi to tam nelíbilo. Byl jsem i v dalších showroomech RI Okna – Bzenec, PKS Ždár nad Sázavou, Sulko okna Brno a nejlepší showroom – má dle mě firma Dafe Plast u Jihlavy – na křižovatce u Hotelu u Tří Věžiček.

Firma Sulko mi nacenila vše nejlevněji za 196 000 Kč. Chtěli jsme však okna z Vysočiny, tak se jednalo o ceně.

Vyhodili jsme z nabídky skleněné zábradlí a cena o něco spadla.

Dále jsem si nechal umístit reklamu na barák, platba hotově předem, dodatečná zimní sleva a dostal jsem se na 200 800 Kč – tuto cenu jsme již akceptovali (původní cena za naše okna 46 m² byla tuším 450 000 Kč) a okna a dveře jsme objednali. Chtěli jsme, aby okna byla namontovaná do Vánoc a přes zimu jsem mohl začít makat uvnitř – proč zbytečně 3 měsíce ležet a stavba, aby zbytečně stála.

Okna mi vyrobili do 7 týdnů a v půlce prosince se mi ozvala montážní firma, ať si dle smlouvy seženu 3 lidi na pomoc s HS portálem – který váží 550 – 600 kg.

Rám dovezli na káře viz. foto a skla byla zvlášť, rám neslo 8 lidí – nakonec přijelo 8 montážníků, takže jsem nikoho ze svých řad nepotřeboval a každé sklo váží 139 kg – trojsklo z U skel 0,5.

Rozdíl mezi u 0,6 a 0,5 na celém domě byl tuším 2 – 3000 Kč.

U oken jsme řešili ještě barvu – v projektu jsou antracitová – černá – moc tmavá – vůbec se nám nelíbí!!!

Chtěli jsme něco světlejšího, vybrali jsme nějakou šedou grau, ale při mé asi 4. návštěvě showroomu jsem prostě řešil stále tu barvu a nakonec jsme vybrali o fous tmavší než světle šedou – metrbrash grau – šedivá žíhaná. Když svítí slunce jsou stříbrná – jinak šedá - o 2 odstíny světlejší než antracitová. Zevnitř jsou bílá.

Okna došla komplet rozdělaná – vždy se musela třídílná okna pasovat do sebe, rámy až na stavbě – bylo tam 8 montážníků celý den a druhý den už jen 3 montážníci asi 6 hodin.

Vše zvládli na jedničku – spokojenost.

Ještě jsem si dokoupil jinou kliku k francouzskému oknu se zámkem.

 Solární faktor

Je důležitým faktorem, který charakterizuje vlastnosti izolačního zasklení. Solární faktor (g) v procentech udává, kolik energie slunečního záření bude využito k ohřevu interiéru. Ohřev interiéru slunečním zářením je žádán zejména na jaře a na podzim, kdy teplo zdarma prohřeje interiér a není nutné přitápět.

Bezpečnostní okna

Větší ochranu před vloupáním zajistí okna, která budou vybavena bezpečnostními prvky. Vždy jde o několik prvků zasklení a kování, kterými musí bezpečnostní okna osazena. Bezpečnost oken je rozdělena normou do několika tříd, vždy je dobré konzultovat požadavky i s pojišťovnou. Bezpečnostní okna musí tvořit bezpečnostní zasklení, kde jsou skleněné tabule spojené vrstvami bezpečnostní fólie. Kování oken musí mít speciálně tvarované uzavírací bezpečnostní čepy. Nutná je také podložka proti odvrtání kličky a zamykací klička.

Zvukově izolační skla

Lepší zvukové izolace zasklení je možné dosáhnout několika způsoby, a to zejména rozdílnou tloušťkou skleněných tabulí, větším mezisklením prostorem a tabulemi spojenými speciální protihlukovou fólií. Míra relativního útlumu zvuku R_w závisí také na frekvencích zvuku. Okna jsou konstruována zejména na útlum hluku z dopravy a běžného městského hluku. Je třeba vědět, že běžné izolační trojsklo neochrání před hlukem z okolí výrazně více než běžné dvojsklo. Útlum zvuku je vždy třeba řešit speciálním složením skla. Z pohledu materiálu nejsou např. mezi plastovými a dřevěnými okny zásadní rozdíly, u plastových oken lepší útlum hluku zajišťuje profil se středovým těsněním.

Tepelný most

Jde o místa v konstrukci, kde je zvýšený únik tepla z interiéru do venkovního prostředí. Vlivem tepelných mostů v konstrukci domů dochází nejenom k tepelným ztrátám, ale tím, jak klesne vnitřní povrchová teplota těchto míst, může dojít i k nežádoucí kondenzaci vodních par na povrchu a následně pak k tvorbě plísní v interiéru. Z hlediska oken mohou tato místa vznikat v připojovací spáře oken v okolí parapetu a nadpraží. Předcházet vzniku tepelných mostů je třeba již při konstrukci stavby, to platí i o správné montáži oken a izolaci a ošetření připojovací spáry. Tepelné mosty v konstrukci odhalí odborně provedené měření termokamerou. Kondenzaci vodních par v místnosti a následnému vzniku plísní je třeba mj. bránit i dostatečným a účinným větráním a nastavením dostateční interiérové teploty. Účinné větrání a to i v zimních měsících výrazně přispěje ke snížení vlhkosti v interiéru a celkově zdravějšími klimatu v místnosti.S pojmem se můžeme setkat také v případě hliníkových okenních a dveřních profilů a systému dveřních prahů. Pokud by byl celý prvek vyroben z kovu, docházelo by k prochlazování prvků a také jejich okolí. Proto jsou většinou uprostřed dva kovové profily spojeny většinou vrstvou odolného plastu, který prochlazování účinně brání.

Systém těsnění oken

Těsnění oken má zásadní vliv na izolační vlastnosti oken, a to po všech stránkách. Zodpovídá za ochranu interiéru před chladem, vlhkostí, prachem i hlukem a ostatními negativními vlivy prostředí. Aby okna dobře plnila svou funkci, je třeba udržovat těsnění čisté a pružné. Dorazový těsnící systém je systém dvou těsnění na umístěný na rámu a křídle po celém obvodu okna. U středového těsnícího systému je přidáno třetí těsnění, uprostřed mez rámem a křídlem. Umístěno může být po celém obvodu okna, a to jak na rámu, tak na křídle. Středové těsnění zlepšuje vedle tepelné i zvukovou izolaci profilu. Systém středového a dorazového těsnění se definuje zejména u plastových oken. U dřevěných oken je většinou na křídle okna po celém obvodu umístěna dvě těsnění na vnitřní straně a ve středu. Je velmi vhodné, aby i rámová okapnice byla opatřena těsněním v místě dotyku s rámem, účinně brání zatékání a ochlazování rámu.

Jelikož jsem měl již dost zkušeností s montáží SDK stropu, vytvořit nějaké ty rampy se zdálo být jednoduché. Pravdou ovšem je, že konstrukce jsou velmi pracné a časově náročné. Nejen samotná montáž, ale také tmelení a broušení vyžaduje mnoho trpělivosti. Jedinou výhodou je, že materiál je poměrně levný.

Hlavní dominanta obývacího pokoje je podstropní rampa. Zvolili jsme variantu „spuštěného podhledu“. Zapuštěný podhled se mně zdál složitější na realizaci a také na správnou montáž parozábrany. Vymyslet výsledný tvar rampy nebylo lehké. Nakonec to vyhrál nepravidelný tvar, který elegantně spojuje jídelnu a obývák. Zároveň nijak nezasahuje do kamenného sloupu ve středu místnosti. Do rampy jsou přivedeny 3 kabely pro hlavní osvětlení a 1 kabel pro doplňkový LED pásek.

Tvar rampy v ložnici je jednoduché „U“. Osvětlení je také jednodušší: jedno hlavní světlo a led pásek.

Aby toho nebylo málo, použil jsem sádrokarton také pro zaklopení geberitů.

Dále jsem realizoval ve špajzu řadu polic pro uložení potravin a jiných věcí. Police jsem nakonec potáhl linem, které zbylo po realizaci podlah.

Posledním kouskem je SDK police pro umístění televize. Předpokládám, že propojení domácího kina, satelitu, TV a jiné elektroniky bude skrytě natažené v těle sádrokartonové police. Proto jsou 4 kryty police snímatelné. Ještě zbývá udělat poslední propojovací „komínek“, ale to provedu až po instalaci televize.

Omlouvám se za kvalitu pořízených fotografií. Splašil se mi mobil. V příštím článku to už bude lepší. Ceny jsou orientační. Spousta materiálu zbyla z realizace stropů. Stejně tak tmely a finiška. Navíc realizace probíhala pozvolna téměř 1,5 roku, tak si to moc nepamatuji.

Nivelace

Dilatační pásek okolo zdí jsme si nechali záměrně neodříznutý. Betonové podlahy jsem ručně přebrousil a důkladně vysál. Následovala dvakrát penetrace Sokratem S2802A, která se ukázala později nedostatečná. Beton všechnu penetraci hned vypil.

Ve stavebninách mi doporučili nivelační stěrku od českého výrobce Level 10. V první místnosti zasychala stěrka příliš rychle a nedošlo k rovnému napojení dvou vylévaných pytlů.

Poučen z předchozích nezdarů jsem zakoupil penetraci od stejného výrobce, jako byla nivelačka. Po třetí penetraci to bylo jiný kafe! Teda spíše připomínala hrachovou polévku nebo jogurt řeckého typu, jak byla hustá. Výsledná stěrka už byla perfektní. Jelikož byly betony rovné, spotřebovali jsme jenom 16 pytlů nivelační hmoty.

Na ploše 110 m² se síla stěrky pohybovala v rozmezí 2 až 3 mm. Stěrka je pořádně tvrdá.

PVC

V prodejnách podlahovin se nám zalíbilo PVC firmy Tarket, typ Akron 10.

Z hlediska kvality je to myslím zlatý střed.

Množství PVC jsem spočítal tak, aby nám vyšlo co nejméně spojů (na 110 m² se objednávalo 133 m²). Pruhy se musí dávat vždy stejným směrem, aby někde nedošlo ke kolmému spoji.

Jelikož cenově vycházelo PVC nejlevněji na internetu (www.podlahovyraj.cz), objednalo se přes e-shop. Nejbližší výdejní místo byla Kutná Hora, takže trochu z ruky, ale celkem ušetřeno, téměř 33% z ceny, což se určitě vyplatilo.

Původně bylo v plánu položit PVC svépomocí, ale jelikož jsou některé místnosti poměrně složité, přenechali jsme položení profesionálům. Nejvíce práce jim asi dalo přebrousit tu zmršenou nivelačku v první místnosti. Ostatní místnosti už jen tak lehce přejeli, že jsou OK. Položeno bylo za 24 hodin. Z toho prý 4 hodiny pánové spali.

Lišty

Zvolili jsme plastové lišty SLK 50 Döllken. Mají drážku pro kabely, ale hlavně mají měkké hrany, které krásně vyrovnají drobné nerovnosti zdí. Lepím je na mamuta a fixuji jedním hřebíčkem na metru, aby se po přilepení nezvedaly. Zatím není všechno zalištované, protože čekám na obložky dveří.

Malování

Před malováním je potřeba zdi přebrousit a penetrovat. Penetraci jsem bohužel prováděl válečkem a mám podezření, že v některých místech ta penetrace zanechala na zdi prach, který později vystoupil na povrch a ani barva ho nepřekryla. Spíše naopak, ještě zvýraznila. Takže dobrá rada zní: Penetrace před malováním provádějte jedině malířskou štětkou.

Nejhorší výsledek byl v chodbě, kde se na malbu nedalo koukat. Celou chodbu jsme přetáhli finiškou na sádrokartony (mimochodem byla už 3x natřená barvou). Potom se to znovu brousilo a penetrovalo. Další dva nátěry a už chodba vypadá podstatně lépe.

Obývací pokoj, jídelnu a zádveří jsme preventivně také přetáhli finiškou, ale naštěstí tyto místnosti ještě nebyly natřené ani jednou. Celkově se zkrátka moc nedařilo. Hodně se opravovalo.

K bílení jsem používal barvu Jupol Gold. Mohu vřele doporučit. Dobře kryje a dobře se s ní pracuje. Otěruvzdorná a voděodolná. Pozdější šmouhy se dají vlhkým hadrem jednoduše setřít.

Původně jsme chtěli v obýváku rampu do barvy bordó, ale objevili jsme něco lepšího, tak milá bordó skončila v zádveří. Rampu máme nakonec udělanou z antické zeminy „Antiche terre fiorentine“. Z podkladu vystupuje reliéfní bílá barva, která je překrytá bordó a navíc jsou do ní přimíchané měděné třpytky. Tuto barvu jsem nechal udělat odborníka.

V obýváku máme ještě jednu dominantu a to je SDK police na 165 cm televizi. Vanilka vhodně doplňuje šedou a bordó. Zároveň ladí s barvou rolet. Při malování jsem fotil mobilem nezaschlý nátěr a vypadá spíše karamelový. Později jsem fotil za denního světla kompaktem a to je už vanilka skutečně vanilková.

Zbylé barvy máme v dětských pokojích. Rampa v ložnici je do oranžové barvy.

Světla

Světla jsou LEDky s vlastním transformátorem. Napájení je tedy klasicky 230V. Všechna stropní světla jsou zapuštěná buďto v rampě nebo v samostatných plechových boxech.

Pro kuchyň, WC, koupelny a chodby jsme zvolili barvu neutrální bílá.

Pro ložnici, obývák a děcáky máme teplou bílou, protože je více přirozená.

Výkonově jsou světla ve verzi 30W pro osvětlení cca 15 m2. 20W dostatečně svítí pro místnosti s plochou okolo 8 m2. 10W máme v menších místnostech okolo 4 m2 (WC, koupelna, PC, chodba).

LED pásky mají svítivost jenom 4.8W/m a jsou také v barvě teplá bílá. Regulaci jasu jsem vrátil, protože téměř nefungovala.

Jako doplňkové a relaxační osvětlení je osvětlení LED páskem dostačující.

RGB pásky jsem zavrhnul, protože doma nebudu pořádat diskotéky. Až budeme realizovat kuchyň, plánuji použití pásky neutrální bílé se svítivostí 14,4W na m2.

V zádveří a na chodbě máme infračervená čidla pro automatické noční osvětlení. Světla jsou zápustná a fungují při napětí 12V, které dodává transformátor umístěný na půdě.

Vybrali jsme LEDky od firmy SKOFF tango. Čidla IS-180-2 jsou od firmy STEINEL a jsem s nimi maximálně spokojený. Předchozí čidla značky noname nespínaly správně.

Nakoupil jsem tedy 16 cm podlahový polystyren 100 S a pustili jsme se do práce. Každou desku jsme vždy nejprve položili “na sucho“ a snažili jsme se vypozorovat případné nerovnosti. Když deska neseděla, byla zbroušena tak, aby kopírovala nerovnosti. Pak byla přilepena nízkoexpanzní montážní pěnou a zatížena cihlami Ytongu, které zbyly ze zdění.

Peklo bylo vyřezávat rozvody topení (ke dvěma radiátorům a žebříku v koupelně) a rozvody vody. V technické místnosti jsem snad strávil celý den, koupelna nebyla o moc rychlejší.

Když se dodělala první vrstva, největší nerovnosti a zuby jsem opět zbrousil a místnost se zametla. Drobný polystyren hezky zapadal do případných spár mezi deskami polystyrenu, přesto jsem ale všechny spáry zalepil montážní pěnou. Utěsnění nikdy není na škodu a celá podlaha se stala o poznání stabilnější a pevnější. Ideální je vyplnit spáry a okamžitě začít lepit druhou vrstvu izolace (v našem případě systémové desky podlahového topení), protože není nutné seřezávat zatuhlou pěnu ve spárách, a jako bonus desku přilepíte ke spodní vrstvě i v místě spáry, takže dojde k dokonalému utěsnění. I systémové desky jsme lepili montážní pěnou a zatěžovali cihlami, vše drželo jako přibité.  

Ještě před pokládáním druhé vrstvy jsme ale samozřejmě po obvodu rozmotali a ke zdi přibili  hřebíky dilatační pásku (nelepí to).

Dlouho jsem přemýšlel, co dát pod krbovou vložku. Většina lidí dává jen beton, ale co s tepelným mostem?  Když jsem si spočítal, kolik váží krbová vložka a porovnal to s technickými údaji obyčejného podlahového polystyrenu, došlo mi, že to nebude zas tak horké. Původně jsem tedy chtěl dát i pod krbovou vložku 16 cm podlahového polystyrenu, nakonec jsem ale udělal kompromis a pod krb dal 12 cm XPS. XPS má vysokou pevnost a nad ním bude 14 cm betonu armovaného kari sítí.

Když jsme dolepili izolaci (mimochodem po dlouhé době opravdu příjemná a pohodová práce J), přijel na víkend Zuzčin táta, topenář, a šli jsme pokládat podlahové topení. Přivezlo se 1200 m trubek (tzn.  máme 12 okruhů). Trubky by měly být velice kvalitní, vybíral je profesionál :-). Pantáta motal trubky a já píchal háčky.

Měl jsem radost, že se vše stihlo za jeden den.  Trubky jsme namotali s poměrně velkou hustotou. Jen v obýváku/kuchyni jsou 4 pole. Snažili jsme se je namotat ještě trochu hustěji  i pod francouzskými okny. Firmy to prý dost šidí a hustota trubek je podstatně nižší. Tak uvidíme, snad bude teplo J

V neděli jsme potom celý systém napustili a odvzdušnili.

Co se lití podlah týče, tady bylo od začátku jasno. Zuzčin táta podlahovek dělal dost a zničených anhydritových podlah viděl snad ještě víc. Takže nám anhydrit okamžitě rozmluvil a zbyl nám beton tloušťky 6 cm. Zároveň nám domluvil firmu, se kterou na stavbách spolupracuje (tzn. dost dobře zná kvalitu jejich práce). Chlapi se k nám trochu projeli, protože běžně operují v jiném kraji. Musím uznat, že chlapi byli dobře sehraní a rozhodně věděli, co dělají.

Ráno přijeli a ihned s laserem oběhli barák a ujasnili jsme si výšky. Tam, kde bude dlažba, jsme udělali podlahu 1,5 cm pod úroveň francouzských oken/vchodových dveří a tam, kde bude vinyl jsme udělali beton 0,5 cm pod úroveň francouzských oken. Zároveň se udělal spád ve sprchovém koutě a v technické místnosti , kde je uprostřed místnosti gule. Další výhody betonu oproti anhydritu. Beton se tedy míchal na místě, armoval se vlákny a pomocí čerpadla se dopravoval do domu, kde ho chlapi urovnávali. Nakonec celou podlahu vyhladili. Trvají na tom, že podlaha je stejně rovná jako dobře provedený anhydrit a ani v místnostech, kde bude lepen vinyl, není nutné dělat nivelačku. To jsem tedy zvědav.. Zatím jsem zběžně kontroloval vodováhou a ta rovinatost ve 2 mm by to být mohla. Jestli se bude dělat nivelačka ukáže čas.

Poznámka k ceně - systémové desky a trubky podlahového topení jsme neplatili, objednával je Zuzky táta, neb má jako topenář dobré ceny a topení nám věnoval jako předčasný svatební dar. Takže moc děkujeme, nicméně cenu neznám a tuto položku tedy bohužel v nákladech nenajdete. 

Koupelna je místem, kde trávíme dost času, podmínky komplikuje všudypřítomná voda, a tak není divu, že je v této místnosti podlaha zatížena téměř nejvíce v celém interiéru. Jaké vlastnosti tedy musí mít ideální krytina v koupelně? Určitě musí být voděodolná, protiskluzová, měla by být snadná na údržbu a trvanlivá.

Klasika v podobě dlažby

Dlažba splňuje všechna tato kritéria, je osvědčená tradicí, ale někomu může vadit její sterilní vlastnosti či chlad, který vyzařuje. Koupelnové podlahové dlaždice vybíráme v nesmekavé úpravě, dostatečně tlusté s otěrem do namáhaných prostor. Velkoplošné dlaždice jsou výhodnější, protože se lépe udržují, nehodí se ale do každého interiéru. O každou spáru méně, která se v koupelně objeví bude snadnější váš úklid. K dostání jsou velikosti například 60 x 60 cm, 80 x 80 cm a není problém koupit ani opravdu maxi velikosti třeba 3 x 1 m. Spáry v interiéru je dobré volit v šedé barvě, protože bílé se špatně čistí a jsou brzy zanešené.

Aby byla podlaha v koupelně rovná, použijte speciální stěrky, lze je nanášet i ve více vrstvách. Barev a dekorů je nespočet, efektní jsou například dlaždice s efektem dřeva nebo betonu. Protiskluznost se označuje dvěma způsoby. Pro bosou nohu se používají stupně A, B a C (C je nejvíce).

Vinylová podlaha je teplá na dotyk

Díky silné povrchové vrstvě, je vinyl ideální podlahou pro místnosti namáhané a vlhké. Moderní vinyl je pevný, voděodolný a vizuálně může být velice pestrý – dokáže imitovat jakýkoli materiál či dekor. Je tedy vhodný pro ty, kteří si rádi dopřejí zvláštní styl interiéru. Vinylové podlahy se prodávají jak v rolích, tak dílcích. Díky technologii digitálního tisku lze vinyl opatřit jakýmkoli dekorem, a pokud se použije speciální 3D tisk, na podlaze se vytvoří na dotek plastický vzor. Vinylová podlaha tedy může velmi věrohodně imitovat dřevo, kámen, beton, dlažbu či korek.

Její výhodou je odolnost, někteří výrobci poskytují na tuto krytinu 20 let záruku. Na došlap bosou nohou je navíc příjemný, pocitově teplý, neklouže, eliminuje hluk. Vinyl se snadno udržuje, stačí ho setřít, i hodně mokrým hadrem, ale dbejte na to, aby se voda nedostala pod vinylový povrch podlahy.

Laminát přináší dřevo do koupelny

Laminátové podlahy se skládají z dřevovláknitých desek, na jejich povrchu je dekorační papír s natištěným vzorem. Technologie již umožňují vybavit si koupelnu také tímto masteriálem. Koupelna s laminátem vaší koupelně dodá teplý pocit a zútulní ji. Nutné je ale vybrat speciální druh voděvzdorného laminátu. Je to laminát větší tloušťky se speciálním materiálem a zámky. V případě, že se rozhodnete pro laminát, doporučujeme se obrátit na renomované dodavatele, protože tato by měla být odborě položena.

                                                                                                                            Foto:Quick-Step

Betonová podlaha?!

Ano industriální interiéry jsou v oblibě. A tak do koupelen proniká netradiční krytina, který dříve sloužila spíše jako stavební materiál. Pro využití v koupelně jsou podstatné vlastnosti betonu. Speciální betonové stěrky pro interiéry se nemusí pracně udržovat a díky bezespárovosti je jejich čistění opravdu snadné. U betonové stěrky se nemusíte obávat ani mechanického poškození ani kluzkého povrchu. Nejčastější povrchovou úpravou je strojně hlazený beton. K dispozici jsou i tzv. barevné vsypy, s jejichž pomocí se docílí finální barevné vrstvy. Někomu však betonová podlaha připadá studená, vhodné je pak zvolit vinylovou imitaci.

Dřevo neboli návrat k přírodním materiálům

Přírodní materiály táhnou. Technologie a vlastnosti některých exotických dřevin nám tak umožňují zvolit si do koupelny pravé dřevo. Vhodný je teak, který byl dříve používán na výrobu lodí. Obsahuje totiž éterické oleje, které ho chrání před vlhkem, hnilobou i plísněmi. Levnější variantu představují obyčejné teakové parkety nebo "poloprkenné" rozměry. Podlaha z afrického nebo barmského teaku přijde, včetně pokládky a povrchové úpravy, zhruba na 2 500 až 3 000 korun za metr čtvereční.

Problém s dřevěnou podlahou může nastat ve špatně větraných koupelnách, kde vlhkost překračuje doporučenou hodnotu kolem padesáti procent. Odolnost dřeva vůči vlhku lze totiž výrazně zlepšit speciálními a hlavně trvalými impregnacemi. Lakování uzavře póry a ochrání je před vlhkostí. Je třeba zvolit správnou tloušťku laku - vysoká vrstva může způsobovat klouzání. Také v tomto případě platí, že je dobré si ověřit dodavatele a pokládku podlahy nechat raději na specializované firmě.

Korek – levnější alternativa dřeva

Korek se v posledních letech v souvislosti s návratem k přírodním materiálům objevuje stále častěji. Lze jej v koupelně použít jak na podlahy, tak i jako materiál pro zpracování designových doplňků, předložek, dekorací nebo madel. Vyžaduje však precizní přelakování, na rozdíl od dřeva je měkčí a teplejší a vyrábí se v mnoha barvách. Zároveň je až třikrát levnější než dřevo.

Dnes si už můžeme vybírat z mnoha barev a vzorů, populární jsou mozaiky, ale korek může imitovat klidně také dřevo či kámen. Koupelna s podlahou z korku vytváří útulnou atmosféru a perfektně drží teplo, proto je korek řazen do izolačních podlahovin, které dobře korespondují s podlahovým vytápěním.

Použité fotografie jsou pod licencí Creative Commons CC0, pixabay.com

Udělejte si jasno v ceně

Od finančních možností se odvíjí celý návrh kuchyně včetně výběru materiálů. „Od klientů potřebuji znát nejprve jejich rozpočet, což někdy není jednoduché získat. Radím jim, že nemusí znát cenu jednotlivých materiálů, ale především finální částku, kterou do kuchyně chtějí vložit. Po stanovení rozpočtu lze vypracovat návrh a podřídit tomu výběr materiálů,“ říká Marcela Havrdová z kuchyňského studia Červinka.

Materiál, ze kterého lze pořídit kuchyňská dvířka:

• laminát (laminátová deska): cca 10 000 Kč      
• folie (nalepená na MDF desky): cca 13 000 Kč
• lak mat (lakovaná MDF deska s úpravou polyuretanového laku) : cca od 15 000 Kč           
• lak vysoký lesk: : od 20 000 Kč (cena je odvislá od počtu vrstev laku)
• masiv: 25 000 Kč
• dýha (dýha se lepí na DTD nebo MDF desku): 25 000 Kč                   
• akrylát: 15 000 Kč
• další materiály: sklo, kámen či nerez

Cena se mění podle výbavy a provedení. Mají na ní vliv druhy úchytek, kování i šuplíků, které můžete mít třeba s plnovýsuvy, částečné výsuvy, tiché dorazy. Výklopnéskříně jsou dražší než klasicky pantové atd.

Lamino vede – kvalita za přijatelnou cenu

Nejpoužívanější materiál kuchyňských linek představuje lamino. Za přijatelnou cenu nabízí vysokou kvalitu -  materiál je pevný, stálý a odolný. Například oproti laku, který je měkký a snadno poškrabatelný. Na základní nosné dřevovláknité desce (hrubé dřevotřískové) je nalisováno lamino v dekoru nejrůznějších barev nebo dřevin. Důležité při výběru dvířek do kuchyně jsou hrany těchto dvířek. U nejobyčejnějších laminových dvířek jsou olepené dekoračním papírem v dezénu dvířek. Papír v dezénech však není příliš kvalitní, proto je lepší zvolit variantu lamino dvířek ohraněných plastovou ABS hranou.

Folie – praktická na údržbu

Dalším materiálem je folie o tloušťce 0,5 mm, která se lepí na MDF desky. Kuchyně osazené foliovými dvířky jsou velice praktické na údržbu, hladká dvířka se udržují snáz než složitě profilovaná, na jejich omytí si vystačíte s mokrým hadříkem a běžným saponátem. Navíc je fólie cenově přijatelná. Její výhodou, kromě údržby je to, že lze snadno profilovat, vyrobíte z ní třeba dvířka i s prolisem. Fólie je však náchylná na teplo. Výrobci většinou uvádějí přídržnost folie na desce cca 80 °C po dobu 1-2 minut. Pokud je někde (z pravidla u trouby nebo myčky) velký a častý únik tepla, okolní dvířka z folie se teplem mohou poškodit a folie se odloupne.

Odolný vysokotlaký laminát

Populární materiál do kuchyně je i vysokotlaký laminát (umakart), který se nejvíce prodává v lesklých variantách. Vyznačuje se pevným povrchem tvrzeným melaminovou pryskyřicí a broušenou zadní stranou. Odolá teplotám až 200 °C a snadno se udržuje. Lakovaná dvířka patří již k luxusnějším záležitostem. Jde tedy o lepší kvalitu provedení, samozřejmě vzhled a následně delší životnost. Mohou být v dekoru nejrůznějších barev, ale také v dekoru dřeva a dalších struktur.

„Při volbě materiálu dvířek, je kromě rozpočtu důležité uvědomit si, kde kuchyň bude sloužit. Na chalupu se hodí lépe rustikální vzhled, kterého docílíte pomocí dvířek z folie nebo z masivu. Do modernějších bytů nebo novostaveb se zase používají spíše materiály lesklé, převážně pak bílá barva, kterou můžete mít v laminátu, folii, laku či akrylátu,“ popisuje možnosti Marcela Havrdová. Novinkou v oblasti dekorů jsou plošné obrazce takzvané overface. Pro jejich vznik lze použít jakoukoliv digitální fotografii a natisknout ji na laminované či dýhované desky ale i sklo.

Vysoký lesk je náročný na údržbu

Odborníci vám řeknou, že nejdéle vydrží materiál, o který se dobře staráte. Zničit se dá každý. Nejtvrdší je ovšem laminát a lamino. Ne na všechny materiály vám ale postačí houbička a jarová voda. Nejnáročnější na údržbu jsou lesklé materiály. Na čištění lze použít i speciální jemný prášek. Na lesklých materiálech, zejména na tmavších barvách jsou hodně vidět otisky.

„Zákazník, který kuchyni využívá jen minimálně, si může dovolit dvířka v laku a vysokém lesku, ale zákazník, který má děti a psa by měl tuto variantu ještě zvážit. Neustálé leštění a škrábance mu radost z kuchyně nepřinesou. Pokud bude zákazník prostory pronajímat, je dobré zvolit variantu lamina. Je to levná, odolná varianta a v případě poškození zde nejsou velké finanční nároky na opravu,“ popisuje úskalí údržby materiálů Marcela Havrdová.

Úchytky – vedou jednoduché tvary a dotyková ovládání

V současné době jsou oblíbené kovové úchyty v provedení broušeného nerezu, hliníkovém chromu v úpravě lesku. Populární je rovněž dotykové ovládání, tedy ovládání bez úchytek nebo úchytkové lišty. Ty jsou součástí skříňky, takže nepřesahují přes dvířka, vzniká tak moderní, jednoduchý design. Nehrozí, že se o ně bouchnete nebo někde zavadíte. Tvary jsou co nejjednodušší: dlouhé tyčky, kulaté nebo hranaté.

Jakou zvolit kuchyňskou pracovní desku čtěte zde.

Použité fotografie jsou pod licencí Creative Commons CC0, pixabay.com

Že design radiátorů nemůže být žádný „vodvaz“? Bývávalo…

Nový kabátek radiátorů

Vaše současná otopná desková tělesa RADIK získají zcela jiný rozměr a to díky jedinečnému krytu v podobě samostatné čelní desky v provedení PLAN SET (zcela hladká) nebo LINE SET (s jemnými prolisy) – bez potisku. Zapojte svého vnitřního designéra a vyberte si ji v barevném provedení ladícímu k obývací stěně, koberci, závěsům nebo dle malby v místnosti. Na výběr jsou barvy dle standardního vzorníku, ale také dle vzorníku RAL, kde si vybere i ten největší detailista.

Odvaze ani fantazii se meze nekladou

Pokud patříte k požitkářům, kteří se rádi kochají skvěle ladícím interiérem a láká je vše originální, novinka v podobě potisku na čelní desku otopného tělesa RADIK vás uchvátí. Zaručujeme vám jedinečné zpracování a možnost, jak navždy zapomenout na stereotypní vnímání radiátorů.  

Svolejte rodinnou radu, zapněte svoje elektronické pomocníky, otevřete fotoalbum nebo encyklopedie a vybírejte… Ratolesti do dětského pokojíku čelní desku s fotkou s jeho prvním zoubkem, kresbou ze školky nebo puberťácké grafity… Do ložnice fotku z dovolené či zářivé noční oblohy. A co obývací pokoj? Milujete obrazy svého oblíbeného malíře, avšak mít zarámovanou kopii vám přijde podřadné? Natiskněte si umělecké dílo přímo na radiátor! A co další místnosti? Máte ještě tolik možností a nápadů…tatínkův sportovní vzor, maminčiny oblíbené květiny… a když nebude již co potiskovat? Nevadí, přikoupíte další radiátor či čelní desky budete jednoduše střídat!:-)

Dnes radiátor, zítra doplněk…

Oživte své místnosti snadno a rychle designovým kouskem v podobě nové čelní desky otopného tělesa RADIK. Montáž či demontáž čelní desky se provádí za pomocí speciální sady, která obsahuje magnety a zajišťovací háčky. Proto je osazení stávajícího radiátoru nesmírně jednoduché a není potřeba z něj mít obavu, případně vyhledávat odbornou asistenci.

V programu na našem webu si můžete vybrat z mnoha motivů nebo si zvolíte variantu obrázku vlastního, objednávat můžete na https://www.korado.cz/kontakt/prodejni-mista-a-velkoobchody.html

Více informací získáte také na www.korado.cz